|
| |
|
| |
|
|
Epigraphica & Sepulcralia 11. Fórum epigrafických a sepulkrálních studií. Sborník příspěvků z 18 a 19. mezinárodního zasedání k problematice sepulkrálních památek, Praha 6.-7. listopadu 2019 a online 12.-13. listopadu 2020
Roháček, Jiří
The proceedings of the 18th and 19th international sessions on the issue of sepulchral monuments, which took place in Prague on 6 – 7 November 2019 and online on Zoom (due to the coronavirus epidemic) 12 – 13 November 2020. These regular conferences, organized since 2000 by the Institute of Art History, Czech Academy of Sciences, are focused on sepulchral monuments as material artefacts of sepulchral culture and as works of art in the traditional sense of the word, with a factual or methodological relation to the Central European issues. However, they do not avoid themes, that more widely explain the context, in which these monuments were created and were functionally applied. The emphasis is placed on the nature of interdisciplinary expert meetings. Since the 15th session in 2016, however, it has also started to take note of Jewish sepulchral monuments and, given the topicality of the topic, also Muslim ones, but still with a close connection to Central European issues. Through their focus and periodicity, they are unique in a pan-European context. The series Epigraphica & Sepulcralia has been the publication forum of these sessions since 2005. The conference proceedings bring a total of twenty contributions divided into unequal parts, one of which is devoted to Christian sepulchral monuments and the other to Jewish sepulchral monuments. In addition to Czech and Moravian themes, Slovak, Polish and Hungarian themes traditionally have a significant share.
|
|
|
Nejstarší hroby v katedrále sv. Víta a otázka jejich datování
Vrána, David
Mezi lety 1995–2018 proběhl revizní výzkum hrobů K1 a K2 nalezených pod podlahou svatováclavské kaple v katedrále sv. Víta v místě bývalé rotundy stejného zasvěcení. Výsledky radiouhlíkového datování tělesných ostatků a dřevěné konstrukce stejně jako další zjištění ukazují na vznik v 9. století, tyto výsledky však nebyly akceptovány vzhledem k údajným stratigrafickým problémům. Převládá mínění, že hroby byly vyhloubeny až po výstavbě rotundy respektive po údajně pozdější přístavbě jižní apsidy, v níž se nachází hrob sv. Václava. Tento názor vychází z nálezu zdiva uvnitř apsidy, nalezeného pod pozdějším gotickým oltářem, které bylo interpretováno jako pozůstatek odbouraného základu lodi rotundy. Na základě nového vyhodnocení se jeví pravděpodobnější, že relikt pod gotickým oltářem souvisí s nejstarší fází oltáře a základového oltářního stupně (gradus altaris). Jako stratigrafický problém bylo prezentováno také zasypání mrtvého v hrobě K1 vápnem nebo maltou, k čemuž však muselo dojít až po uložení mrtvého do hrobu. Podobně nález zbytků opuky a malty v rohu hrobu K1 při archeologické revizi v roce 1995 není důkazem, že hrob vznikl až po výstavbě rotundy, protože se pravděpodobně jedná o sekundární kontaminaci. Identifikace zemřelých zůstává nejistá, muž z hrobu K1 podle morfologických znaků a krevní skupiny může patřit k rodu Přemyslovců. Na základě dosavadních zjištění nelze zcela vyloučit hypotézu E. Vlčka o ztotožnění mrtvého z hrobu K1 s knížetem Bořivojem I. (†890), sousedící pohřeb ženy v hrobě K2 však naznačuje, že je třeba hledat jiné řešení, které bude možné potvrdit pouze úspěšným opakováním analýzy DNA.
|
|
| |
|
|
Infrastruktury (dějin) umění
Buddeus, Hana ; Lomová, J.
Úvodní kapitola sborníku ze VII. sjezdu historiků a historiček umění, který se konal v září 2021 v Ústí nad Labem, předkládá téma infrastruktur jako jedno ze stěžejních témat současného umění a ptá se, jaké místo mají v disciplíně dějin umění. V centru pozornosti se ocitá dobově a místně podmíněný kontext, všechno co dílo obklopuje, co jej materiálně tvoří a co umožňuje nebo přímo podmiňuje jeho existenci, co jej uchovává v čase a co k němu přivádí pozornost.
|
|
|
Nástěnné malby a jejich interpretace mezi obrazem a strukturou materiálu
Mádl, Martin
Studie je věnována problematice materiálu v struktuře uměleckého díla a jeho významu v uměleckohistorické interpretaci. Na příkladu nástěnných maleb se zamýšlíme nad problémem uchopení úlohy materiálu v uměleckohistorickém výkladu obrazu a na obtížemi odborného dialogu mezi historiky umění na straně jedné a restaurátory a technology na straně druhé.
|
|
|
Infrastruktury (dějin) umění
Bartlová, A. ; Buddeus, Hana
Infrastructures are one of the central themes of contemporary art, what place do they have in the discipline of art history? Proceedings of the VIIth Congress of Art Historians, held in September 2021 in Ústí nad Labem, discusses the topic in five chapters, revealing the mechanisms of collecting, exhibiting and reproducing art, art education, and the conservation of art monuments. The focus is on the temporally and locally conditioned context, everything that surrounds the work, what materially constitutes it and what enables or directly conditions its existence, what preserves it in time and what brings attention to it.
|
|
|
Ztracený epitaf a náhrobník Václava Hájka z Libočan
Mezihoráková, Klára
Již od počátku 17. století zmiňovali četní autoři pragensií hrob Václava Hájka z Libočan (katolický kněz a autor slavné Kroniky české, † 1553) s náhrobkem a epitafem v kostele sv. Anny kláštera dominikánek na Starém Městě pražském. Navzdory této skutečnosti obě památky beze stopy zmizely během 19. století. Zatímco o náhrobníku víme jen to, že byl ze „žlutého mramoru“, k epitafu se dochovaly nejen popisy, ale i dvě vyobrazení v mladších vydáních Kroniky české, z let 1718 a 1761. I přes tuto neúplnou dokumentaci je epitaf nejlépe poznanou částí vybavení kláštera sv. Anny. Článek poukazuje na překvapivou skutečnost, že tyto monumenty nebyly ztraceny v dražbách po zrušení kláštera v roce 1782, jak by se dalo očekávat, ale pravděpodobně o skoro sto let později.
|
|
|
Kamenná socha madony s nápisem – výzva nejen pro epigrafiky
Benešovská, Klára
Torzo sochy, nalezené v okolí bývalého benediktinského kláštera a deponované dnes v tamějším depozitáři, náleželo podle nápisu „ó milostivá” trůnící mariánské soše s dítětem, spojené s architekturou, vzhledem k neopracované zadní straně. Způsob členění šatu madony a písmo vytesaného nápisu datují sochu kolem a po roce 1400. Madona byla snad umístěna v nice či kapli při bráně do kláštera nebo v klášterním areálu, přístupném pro poutníky, kteří se mohli k soše modlit, jak je k tomu vybízel nápis odkazující k známé staročeské mariánské antifoně „Zdrawa kralowno milosrdenstwie”. Je možné, že se sochou byly spojeny odpustky.
|
host ::
RSS.