|
|
Princip přednosti evropského práva v teorii a praxi soudů členských států Evropské unie
Ondřejková, Jana ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Kühn, Zdeněk (oponent) ; Masopust, Zdeněk (oponent)
Předložená disertační práce zkoumá princip přednosti evropského práva primárně z právně-teoretického hlediska. Poukazuje na různé přístupy k principu přednosti a analyzuje argumenty, o které se tyto přístupy opírají. První části práce je věnována zkoumání principu přednosti z hlediska jeho právního základu. V literatuře jsou nejčastěji uváděny zakládající smlouvy, rozhodnutí Soudního dvora, právní doktrína (Kelsenova základní norma, Hartovo pravidlo uznání či právně-sociologické přístupy), jakož i právo mezinárodní a vnitrostátní. Pozornost byla věnována jak historickým dokumentům (Smlouva o Evropském společenství uhlí a oceli, Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství), tak na nich založeným koncepcím (doktrína svěřených pravomocí a zásada subsidiarity), jakož i neratifikované Smlouvě o Ústavě pro Evropu a právně nezávaznému Prohlášení č. 17 připojenému k Lisabonské smlouvě. Kritickému zkoumání byla podrobena argumentace Soudního dvora v rozhodnutích, kterými vyvodil princip přednosti: Van Gend en Loos, Costa, Internationale Handelsgesellschaft, Simmenthal. Vzhledem k existujícím výhradám vůči použitým argumentům jsem se zaměřila na existující teoretické koncepce, které by uvedené nedostatky dokázaly překonat (zmíněné teorie H. Kelsena, H. L. A. Harta a dalších), jakož i na tvrzení...
|
|
|
Princip přednosti evropského práva v teorii a praxi soudů členských států Evropské unie
Ondřejková, Jana ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Kühn, Zdeněk (oponent) ; Masopust, Zdeněk (oponent)
Předložená disertační práce zkoumá princip přednosti evropského práva primárně z právně-teoretického hlediska. Poukazuje na různé přístupy k principu přednosti a analyzuje argumenty, o které se tyto přístupy opírají. První části práce je věnována zkoumání principu přednosti z hlediska jeho právního základu. V literatuře jsou nejčastěji uváděny zakládající smlouvy, rozhodnutí Soudního dvora, právní doktrína (Kelsenova základní norma, Hartovo pravidlo uznání či právně-sociologické přístupy), jakož i právo mezinárodní a vnitrostátní. Pozornost byla věnována jak historickým dokumentům (Smlouva o Evropském společenství uhlí a oceli, Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství), tak na nich založeným koncepcím (doktrína svěřených pravomocí a zásada subsidiarity), jakož i neratifikované Smlouvě o Ústavě pro Evropu a právně nezávaznému Prohlášení č. 17 připojenému k Lisabonské smlouvě. Kritickému zkoumání byla podrobena argumentace Soudního dvora v rozhodnutích, kterými vyvodil princip přednosti: Van Gend en Loos, Costa, Internationale Handelsgesellschaft, Simmenthal. Vzhledem k existujícím výhradám vůči použitým argumentům jsem se zaměřila na existující teoretické koncepce, které by uvedené nedostatky dokázaly překonat (zmíněné teorie H. Kelsena, H. L. A. Harta a dalších), jakož i na tvrzení...
|
host ::
RSS.