|
Hlasová příprava dětí předškolního věku
HRBÁČOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zaměřuje na hlasovou přípravu dětí v mateřské škole. Práce je koncipována jako akční výzkum. V teoretické části bude popsáno, co je lidský hlas a jak funguje. Dále bude rozepsáno, jak se má pracovat s hlasem právě v mateřských školách. I u dětí tohoto věku se mohou objevit hlasové poruchy. V této části proto najdeme vypsané i možné poruchy hlasu, jak je rozpoznat a jak jim předcházet. Praktická část bakalářské práce bude věnována samotnému akčnímu výzkumu. Bude navrženo šest hlasových chvilek pro děti předškolního věku, budou prakticky vyzkoušeny a zhodnocena jejich efektivita. Každá z šesti chvilek obsáhne hypotézu, která bude později potvrzena či vyvrácena. Na závěr práce budou zhodnoceny navržené hlasové chvilky a jejich využitelnost v mateřské škole. Budou zhodnoceny všechny cíle a hypotézy, které budou v praktické části stanoveny.
|
|
Pěvecký sbor jako jedna z možností trávení volného času
JEDLIČKOVÁ, Tereza
Práce se zabývá sborovým zpěvem z hlediska pedagogiky volného času, přičemž se zaměřuje na sboristy mladšího školního věku. Teoreticky popisuje volný čas, pedagogiku volného času, hudbu a hudební schopnosti. Dále charakterizuje pěvecký sbor, jeho rozdělení, popisuje jej jako zájmovou činnost a uvádí zařízení, která sborový zpěv organizují. Dále pak charakterizuje mladší školní věk z hlediska vývojové a hudební psychologie. Následuje teoretický popis hudebních aktivit, které slouží k rozvoji hudebnosti, pěveckého a rytmického cítění u členů dětského pěveckého sboru.
|
|
Pěvecký sbor a jeho vliv na trávení volného času
KUTILOVÁ, Daniela
Bakalářská práce se zabývá pěveckým sborem a jeho vlivem na trávení volného času. Jsou zde popisovány pojmy jako sborový zpěv, pěvecké sbory, jejich rozdělení a charakteristika, dětský pěvecký sbor, hlasová výchova a její správné utváření. Dále je zde shrnut výzkum o pěveckém sboru a jeho vlivu na volný čas. Poslední kapitola bakalářské práce se věnuje přípravě letního soustředění dětského pěveckého sboru.
|
|
Hlasová výchova na 1. stupni ZŠ se zaměřením na 1. ročník
HŮLOVÁ, Marie
Tato diplomová práce se zaměřuje na výuku hlasové výchovy v prvním ročníku na 1. stupni ZŠ. Teoretická část se zabývá hudební a hlasovou výchovou, dále pak dětským hlasem a jeho zvláštnostmi. Největší část je věnována přímo jednotlivým dovednostem, které jsou základem pro správnou pěveckou techniku. V této části je zařazeno krátké repetitorium o hlasotvorbě, který by měl každý pedagog zpěvu znát. Cílem praktické části je vytvořit sborník cvičení, který se zabývá problematikou dechového, hlasového a artikulačního aparátu u dětí. Vytvořený sborník může pomoci především začínajícím pedagogům hudební výchovy s výběrem jednotlivých cvičení. Veškerá uvedená cvičení by mohla být nedílnou součástí hlasové výchovy na základní škole.
|
|
Spektrum činností sbormistra v amatérských a profesionálních tělesech
Tylšarová, Markéta ; Valášek, Marek (vedoucí práce) ; Pecháček, Stanislav (oponent)
v českém jazyce Práce se zaměřuje na spektrum činností sbormistra. Jejím hlavním cílem je popsat a charakterizovat způsob práce sbormistra s pěveckým sborem, a to ve všech odvětvích i oblastech sborového zpěvu. Dalším cílem je porovnat práci sbormistra v různých druzích sborů - dětském, ženském, smíšeném; u sborů dospělých potom postihnout rozdíly práce v oblasti amatérské a profesionální. V teoretické části je pojednáno o organizační struktuře sborového života v Čechách, dále o obsahu studijního plánu oboru Sbormistrovství na Pedagogické fakultě UK, o tom, čím by měl student oboru projít ve svém studiu, co by se měl student oboru Sbormistrovství naučit a jakými znalostmi a dovednostmi by měl ve své sbormistrovské praxi disponovat. Podrobně popisuje dirigentské, pěvecké a nástrojové dovednosti, postupný vývoj studenta z role zpěváka do role pomocného sbormistra při sborové praxi a osvojování si metodiky nácviku skladeb různých typů a žánrů. Kromě vedení sboru se práce zaměřuje na znalosti a dovednosti, a to jak v oblasti dirigentské, tak v oblasti pěvecké. Je zde také popsáno, jak důležitá je sborová praxe, jak se člověk cítí v pozici dirigenta/sbormistra, či jak docílit správného pedagogického vedení v roli sbormistra v tom kterém typu pěveckého sboru. Kromě problematiky vedení sboru a...
|
| |
|
Hudební pedagog Pavel Jurkovič a jeho postupy při rozvíjení hudebnosti u dětí
KREJČÍ, Radka
Bakalářská práce se zabývá osobností Pavla Jurkoviče, hudebního pedagoga, zpěváka, instrumentalisty, autora písní a instrumentálních skladeb pro děti a mládež a publicisty. Zaměřuje se na jeho pedagogickou činnost vycházející z principů Schulwerku Carla Orffa, který je založený na přirozeném spojení hudby, jazyka a pohybu. Soustředila jsem se na životní cestu Pavla Jurkoviče a jeho názory a postoje týkající se pedagogické praxe. Podle názoru Pavla Jurkoviče hudební vzdělávání představuje nejen získávání hudebních dovedností a znalostí, ale hudba i pozitivně ovlivňuje osobnost člověka. Ve své práci jsem se zabývala kapitolami, které se týkaly hlasové výchovy, lidové písně, vokální tvorby pro děti, rytmických říkadel a her spojených s hudbou a pohybem, hry na tělo, instrumentálního souboru a poslechu. Připojila jsem rady a doporučení Pavla Jurkoviče, jak postupovat při hudebních aktivitách a jak pracovat s jeho notovým materiálem a metodickými příručkami.
|
|
Alena Tichá a její přínos pro hlasovou výchovu hudebně méně rozvinutých dětí na 1. stupni základní školy
Dunovská, Marie ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Bělohlávková, Petra (oponent)
Předmětem diplomové práce je zmapování přínosu odborné činnosti významné hudební pedagožky PaedDr. Aleny Tiché, Ph.D. pro metodiku práce s dětmi hudebně méně rozvinutými na 1. stupni základní školy. Práce si klade za cíl shromáždit základní informace biografické, bibliografické, teoretické a psychologicko-pedagogické povahy, které nejenom ozřejmí přínos Aleny Tiché pro pojetí metodiky hlasové výchovy a potažmo i práce s nezpěváky, ale vytvoří teoretický rámec pro náš vlastní výzkum v této oblasti. Ten je zacílen na zmapování obeznámenosti české hudebně pedagogické veřejnosti s metodikou zpěvu Aleny Tiché a případné praktické zkušenosti respondentů s touto metodikou ve vlastní práci s nezpěváky. Klíčová slova Hudební pedagogika, didaktika hudební výchovy, Alena Tichá, hudebně méně rozvinuté děti, nezpěváci, amúzie, hlasová výchova, děti mladšího školního věku.
|
|
Hudební pohádka jako motivační a integrační prostředek v práci s dětským sborem
Froňková, Anna ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Valášek, Marek (oponent)
Autorský abstrakt Diplomová práce "Hudební pohádka jako motivační a integrační prostředek v práci s dětským sborem" se zabývá hudební pohádkou a jejím vlivem při zkouškách dětského pěveckého sboru Kvítek při ZŠ Václava Havla v Poděbradech. Teoretická část diplomové práce seznamuje s historií pohádky jako literárním žánrem a jejími druhy. S pohádkou se setkáváme již od dob starověku, kdy vznikaly první příběhy s mystickými bytostmi, které se následně díky různým cestám předávaly po celém světě. Další kapitola se věnuje hudební pohádce, která patří do podskupiny pohádky literární. Je obohacena o hudební složku, díky které dochází k rozvoji hudebních dovedností a schopností dětí při samotné realizaci pohádky. Závěrečné kapitoly teoretické části jsou věnované hlasové výchově a didaktickému postupu nácviku písní. Cílem diplomové práce je pomocí experimentu nacvičit hudební pohádku Hrníčkové kouzlo s dětským pěveckým sborem Kvítek a zmapovat, jaký má pohádka vliv jako motivační prostředek při zkouškách s dětmi a zároveň jaký má pohádka vliv na samotného diváka těsně po jejím zhlédnutí. Klíčová slova: Hudební pohádka, mezipředmětové vztahy, dětský pěvecký sbor, hlasová výchova, nácvik pohádky
|
|
Výchova k hlasu cesta k vědomé osobnosti
Janda Roglová, Tereza ; PILÁTOVÁ, Jana (vedoucí práce) ; ČUNDERLE, Michal (oponent)
Autorka vede svůj introspektivní průzkum hlasu v oblasti psychosomatické disciplíny Dialogické jendání. Autorem a hlavním garantem dialogického jednání, které se vyučuje na Katedře autorské tvorby a pedagogiky Divadelní fakutly Akademie múzických umění, je prof. Ivan Vyyskočil, zakladatel a dlouholetý vedoucí této katedry. Dialogické jednání je, stejně jako práce s hlasem , disciplínou sebepoznávací a sebeprůzkumnou, a proto si autorka tuto oblast zvolila ke svému hledání.
|