|
| |
|
|
Distanční forma logopedické intervence u dětí předškolního věku v době pandemie covid-19
KOREŠOVÁ, Eliška Gabriela
Cílem této bakalářské práce je analyzovat distanční formu logopedické intervence u dětí předškolního věku v době pandemie covid-19, rozkrýt problémy a pozitiva, které se během jejího užívání objevily. Práce obsahuje teoretickou a praktickou část. Teoretická část vymezuje obor logopedie, vývoj řeči, narušenou komunikační schopnost u dítěte předškolního věku. Dále je v této části popsána telemedicína v době pandemie Covid-19, distanční logopedická intervence a komunikační kanály k její realizaci. Praktická část obsahuje výsledky smíšeného výzkumného šetření. Tvoří ji část kvantitativní, která byla realizována za pomoci online dotazníku, a část kvalitativní, uskutečněná prostřednictvím rozhovoru s klinickou logopedkou. V době pandemie nabízela terapeutka distanční logopedickou intervenci za pomoci videokonzultace.
|
|
|
Rozvoj jednotlivých jazykových rovin u dětí v předškolním věku
Křepelová, Šárka ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Korandová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozvojem jazykových rovin u dětí ve věku 5 až 6 let. Jedná se tedy o děti před nástupem do základní školy. V tomto věku se uzavírá etapa předškolního vzdělávání a s ní spojený vývoj. Konec tohoto období je specifický tím, že se děti připravují na začátek povinné školní docházky. S koncem předškolního období by mělo dítě dosahovat jistých výsledků v rozvoji jazykových rovin. Cílem prakticky orientované části diplomové práce je analyzovat rozvoj jazykových rovin u dětí v předškolním věku. Práce je logicky rozdělena do dvou částí. První z nich seznamuje s řečovým vývojem, definuje předškolní období a vymezuje jazykové roviny na základě podkladů z odborné literatury. Jedná se o teoretické poznatky nezbytné pro utvoření komplexního obrazu zkoumané problematiky. Dále jsou v práci popisovány nejčastěji se vyskytující druhy narušené komunikační schopnosti typické pro toto období. V neposlední řadě je představeno předškolní vzdělávání a související oblasti logopedické prevence. Druhá část práce se věnuje samotnému výzkumu. Zkoumán je skutečný stav jazykových znalostí a dovedností dětí ve výše vymezeném období. Na základě studia odborné literatury byl pro potřeby výzkumu vytvořen materiál, pomocí kterého byly hodnoceny znalosti a dovednosti dětí v oblasti jazykových rovin. Výzkumné...
|
|
|
Logopedická intervence v dětských domovech v Královehradeckém kraji
Peterová, Sandra ; Korandová, Zuzana (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na poskytování logopedické intervence v dětských domovech v Královéhradeckém kraji. Bakalářská práce je rozdělena do třech kapitol, kde jsou dvě kapitoly teoretické a jedna kapitola empirická. V první kapitole teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy, jako jsou logopedie, komunikace, řeč, jazyk a narušená komunikační schopnost. Dále je první kapitola věnována vývoji řeči, jazyka a komunikace v rámci rovin a v poslední řadě popisuje dětské domovy a jejich fungování, roli vychovatele a dítěte a komunikační schopnosti dětí z dětských domovů. Druhá kapitola teoretické části je věnována logopedické intervenci, vymezení pojmu a jeho činnostem, postavení v rámci rezortů zdravotnictví a školství. Empirická část se zabývá dvěma dětskými domovy z Královéhradeckého kraje a jejich poskytováním logopedické intervence. V úvodu empirické části jsou stanoveny hlavní a dílčí cíle a výzkumné otázky, popsány metody a průběh výzkumného šetření. Za hlavní cíl byla určena analýza logopedické intervence v dětských domovech v Královéhradeckém kraji. První část výzkumného šetření je věnována dětskému domovu č. 1 a část druhá dětskému domovu č. 2, jejich charakteristice, fungování a poskytování logopedické intervence. Závěr výzkumného šetření je věnován zhodnocení splnění cílů, odpovědím...
|
|
|
Informovanost veřejnosti o elektivním mutismu
Stryhalová, Nela ; Korandová, Zuzana (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá elektivním mutismem. Pozornost byla věnována vymezení, symptomatologii i logopedické intervenci této narušené komunikační schopnosti, a především analýze míry informovanosti veřejnosti o elektivním mutismu. Analyzovat míru informovanosti veřejnosti o elektivním mutismu bylo hlavním výzkumným cílem práce. Motivací pro zkoumání této problematiky byla skutečnost, že v České republice v současné době neexistuje výzkumné šetření, které by mapovalo informovanost veřejnosti o elektivním mutismu. Přitom vyšší míra informovanosti veřejnosti o této poruše má pozitivní vliv na včasnou diagnózu a včasná diagnóza pozitivně ovlivňuje úspěšnost následné terapie. Výzkumné šetření bylo provedeno pomocí kvantitativního šetření, jako výzkumný nástroj bylo použito dotazníkové šetření. Administrace dotazníku proběhla online, sběr dat byl ukončen po získání 200 odpovědí. Získaná data byla zpracována v programu MS Excel. Následně byly ověřeny dvě předem stanovené hypotézy, z nichž se potvrdila hypotéza, že výše informovanosti o elektivním mutismu je závislá na oboru vzdělání respondentů. Z odpovědí dále vyplynulo, že většina respondentů není o elektivním mutismu informována a zastává názor, že je třeba veřejnost o tomto tématu více informovat. Na závěr byl na základě analýzy dat o...
|
|
|
Vnímání kvality života osobami s narušenou komunikační schopností po cévní mozkové příhodě
Suchá, Marie ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Bakalářská práce, jejíž cílem je analyzovat subjektivně vnímanou kvalitu života osob s diagnózou afázie po cévní mozkové příhodě ve vybraných oblastech, je rozčleněna do čtyř hlavních kapitol. V prvních třech kapitolách jsou představeny teoretické poznatky z oblasti cévní mozkové příhody, narušené komunikační schopnosti po cévní mozkové příhodě a dále je představena problematika kvality života. Poslední kapitola obsahuje samotný výzkum práce, který byl zaměřen na jedince v důchodovém věku s diagnózou afázie po cévní mozkové příhodě. Kvalitativní výzkumné šetření bylo provedeno za pomocí výzkumné triangulace a zahrnovalo metodu dotazníku doplněnou o polostrukturovaný rozhovor. Získaná data byla analyzována a následně v textu práce interpretována. Výzkumné otázky týkající se vybraných oblastí kvality života byly zodpovězeny v následující části práce. Mezi nejproblematičtější oblast kvality života by bylo možné považovat vliv narušené komunikační schopnosti na sociální vztahy osob s diagnózou afázie po cévní mozkové příhodě. Tyto vztahy jsou mnohokrát omezeny či přerušeny, a to se promítá i do další zkoumané oblasti výzkumného šetření, problematiky sebepojetí, která je po cévní mozkové příhodě negativně hodnocena. Další zkoumané oblasti jako samostatný pohyb, sebeobsluha a rodinné vztahy nejsou...
|
|
|
Školní zralost a odklad školní docházky a narušená komunikační schopnost
Hamplová, Nikola ; Komorná, Marie (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou školní zralosti a připravenosti, komunikační úrovní dětí předškolního věku a odkladem školní docházky z pohledu logopedie a školského poradenského zařízení. Teoretická část obsahuje tři kapitoly věnující se tématům nezbytných pro vymezení kvalifikační práce. Náplní první kapitoly je uvedení do teoretického rámce komunikace a vývoje dítěte od narození do předškolního věku s primárním zaměřením na vývoj řeči. Druhá kapitola vymezuje narušenou komunikační schopnost od obecného základu po specifika komunikace dětí v předškolním a mladším školním věku. Třetí kapitola analyzuje podporu komunikačních dovedností předškolních dětí, oblast školní zralosti a připravenosti s vyšetřením školní zralosti v pedagogicko-psychologické poradně a odklad školní docházky. V praktické části jsou představeny metodologie kvalitativního výzkumu a samotné výzkumné šetření. Z metodologického hlediska bylo pracováno s analýzou dat získaných polostrukturovanými rozhovory s klinickou logopedkou, dětskou psycholožkou a speciální pedagožkou z pedagogicko-psychologické poradny. Dalším výzkumným přístupem jsou čtyři případové studie dětí předškolního a mladšího školního věku s narušenou komunikační schopností a odloženým nástupem k povinné školní docházce. Výsledky výzkumu přinášejí náhled na...
|
|
| |
|
|
Narušená komunikační schopnost u osob s Alzheimerovou nemocí
Bláhová, Natálie ; Korandová, Zuzana (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Téma práce Narušená komunikační schopnost u osob s Alzheimerovou nemocí je zaměřeno na analýzu projevů narušené komunikační schopnosti u osob s Alzheimerovou nemocí. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se skládá ze dvou kapitol. V první kapitole s názvem Teoretická východiska je rozebírán termín komunikace, dále pojem demence. Další podkapitoly pojednávají o kognitivně-komunikačních poruchách a projevech narušené komunikační schopnosti při demenci. Jsou zde také uvedeny deficity řečových a jazykových procesů v jednotlivých jazykových rovinách. Druhá kapitola se zabývá neurodegenerativním onemocněním. Navazuje na ni podkapitola týkající se Alzheimerovy nemoci a následně objasňuje téma zátěže rodinných pečovatelů. Praktická část představuje analýzu výzkumného šetření, které bylo provedeno v Centru pro seniory Clementas v Janovicích nad Úhlavou. Představení centra Clementas je v bakalářské práci také zahrnuto. Výzkumný vzorek tvořily tři klientky tohoto centra. Praktická část byla vytvořena na základně zúčastněného pozorování a za využití orientačně diagnostických nástrojů a zdravotní dokumentace klientek. Dále se praktická část věnovala problematice rodinných pečovatelů, se kterými bylo též prováděno výzkumné šetření. Výzkumný vzorek tvořily dvě...
|
|
|
Narušená komunikační schopnost ve vztahu ke školní zralosti a přípravě dítěte do 1. třídy
Šrámková, Alexandra ; Komorná, Marie (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématikou narušené komunikační schopnosti ve vztahu ke školní zralosti a přípravě dítěte do 1. třídy. Teoretická část je věnována teoretickému vymezení problematiky školní zralosti a připravenosti s důrazem na komunikační schopnosti a vliv narušené komunikační schopnosti na vzdělávání na 1. stupni. Dále se zaměřuje na možnosti rozvoje komunikačních schopností dítěte před vstupem do 1. třídy. Jedna kapitola je zaměřena na stimulační program Trénink jazykových schopností podle Elkonina. Praktická část diplomové práce je realizována kvalitativní metodou šetření prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s klinickým logopedem, speciálním pedagogem - logopedem a logopedickým asistentem. V praktické části se zjišťuje, jaké jsou možnosti rozvoje dítěte s narušenou komunikační schopností a přínos programu Trénink jazykových schopností podle Elkonina na narušenou komunikační schopnost v rámci přípravy k zahájení povinné školní docházky. Klíčová slova školní zralost, školní připravenost, odklad povinné školní docházky, narušená komunikační schopnost, logopedická intervence, Trénink jazykových schopností podle Elkonina.
|
host ::
RSS.