|
Je hlavním účelem spropitného kvalitnější budoucí služba?
Mahdalíčková, Lenka ; Hudík, Marek (vedoucí práce) ; Svoboda, Miroslav (oponent)
Hlavním cílem této práce je odpovědět na otázku, zda zákazník nechává spropitné z důvodu kvalitnější budoucí sluţby nebo spíše z důvodu sociální normy. Práce je založena na datech od 187 zákazníků z 3 kadeřnických salónů ve městě Hradec Králové. Regresní analýza zamítla vliv věku, četnosti návštěv, spokojenosti zákazníka a oblíbenosti pouze jednoho kadeřnického salónu na výši spropitného. Statisticky významný vztah se potvrdil pouze mezi účtem za provedenou službu a spropitným, jak v absolutní, tak v relativní hodnotě. Předpoklad, že zákazníci nechávají spropitné z důvodu zlepšení budoucí služby, nebyl tedy potvrzen.
|
| |
| |
| |
| |
|
Analýza efektivnosti elektronického zadávání veřejných zakázek
Říhová, Kristýna ; Pavel, Jan (vedoucí práce) ; Vítek, Leoš (oponent)
Tato práce se zaměřuje na problematiku zadávání veřejných zakázek pomocí elektronických nástrojů. Obsahově lze práci rozdělit na dvě části. V té první je rozebrána související legislativa a to z pohledu jak národních, tak evropsky platných dokumentů. Přitom popisuje její hlavní prvky a nedostatky. Dále pojednává o obsahu některých dalších souvisejících dokumentů, především potom Národního plánu zavedení elektronického zadávání VZ. Druhá část práce je potom věnována regresní analýze závislosti ceny veřejné zakázky a způsobu jejího zadávání ve smyslu použití, nebo nepoužití elektronických nástrojů. Důvodem této analýzy je poukazování na negativní závislost zmíněných proměnných v souvisejících dokumentech.
|
|
Analýza vztahu mezi počtem uchazečů a cenou veřejné zakázky - dodávky nábytku
Fišer, Daniel ; Pavel, Jan (vedoucí práce) ; Blažek, Petr (oponent)
Práce se zaměřuje na vlivy působící na konečnou cenu veřejných zakázek ve srovnání s předpokládanou hodnotou. V teoretické části shrnuje již vypracované studie s obdobnou problematikou z různých odvětví a zemí světa. V následné empirické části rozpracovává metodou regresní analýzy datový soubor z oblasti veřejných zakázek dodávek nábytku v České republice za období let 2006 -- 2009. Vysvětlovanou proměnnou je poměr konečné ceny a předpokládané hodnoty. Jako vysvětlující proměnné jsou stanovené především počet uchazečů, typ zadávacího řízení, váha ceny jako zadávacího kritéria a výše předpokládané ceny. Sekundární analýza potom zkoumá faktory ovlivňující počet uchazečů o veřejnou zakázku. Práce se zároveň snaží srovnat výsledky empirické studie s již dosaženými výsledky v obdobných studiích a navrhnout opatření, která by mohla vést ke snížení nákladů spojených s veřejnými zakázkami v České republice.
|
|
Analýza determinant ovlivňujících počet dětí v kojeneckých ústavech a dětských domovech do 3 let věku
Junková, Petra ; Bolcha, Peter (vedoucí práce) ; Janíčko, Martin (oponent)
Práce analyzuje existenci závislosti mezi zvolenými determinantami a počtem dětí umístěných ze sociálních důvodů do kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do 3 let věku v České republice mezi lety 1993 -- 2008. Teoretická část, založená na teorii rodiny Garyho S. Beckera, diskutuje jednotlivé části schématu rozhodovacího procesu a přes popis rozhodování o dětech a o založení rodiny dospívá až k volbě o svěření dítěte do náhradní výchovné péče. V empirické části jsou na základě teoretických poznatků a dalších studií, zabývajících se obdobnou problematikou, vybrány 4 determinanty, jejichž vztah s vysvětlovanou proměnnou je předmětem zkoumání. Konkrétně se jedná o míru registrované nezaměstnanosti, reálný příjem domácnosti, dávky státní sociální podpory a počet žen ve výkonu trestu. Regresní analýza a analýza umístění dětí propuštěných z kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do 3 let věku jsou hlavními metodami zkoumání a dle jejich výsledků jsou v závěru navržena opatření, která by mohla vést ke zlepšení stavu náhradní výchovné péče.
|
|
Vliv konkurence na cenu veřejných zakázek v oblasti IT
Novotný, Tomáš ; Pavel, Jan (vedoucí práce) ; Vítek, Leoš (oponent)
Práce se zabývá veřejnými zakázkami v oblasti IT. Sleduje tento trh tak, jak je vymezen v kategorii "počítače a s tím spojené služby". V první části hodnotí vývoj trhu a následně jej hodnotí z pohledu tří největších hráčů v této oblasti. V následující teoretické části se zabývá v úvodu nastíněním změn, které přinesla novelizace zákona o veřejných zakázkách a dále pokračuje jako rozbor postupu zadávání veřejné zakázky. V poslední praktické části jsou za pomoci regresní analýzy ve dvou modelech zkoumány vlivy na počet nabízejících a vlivy ovlivňující končenou vysoutěženou cenu v porovnání s cenou předpokládanou.
|
|
Konvergence evropských ekonomik v kontextu globální nerovnosti
Kučerová, Michaela ; Čermáková, Klára (vedoucí práce) ; Kubíček, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou konvergence evropských ekonomik v souvislosti s prohlubující se globální nerovností ve světě. Teoretická část pojednává o pojmu konvergence a o základních teoriích ekonomického růstu, které vysvětlují konvergenci ekonomik do jejich stálého stavu. V této části práce je také věnována pozornost globální nerovnosti. Jsou zde identifikovány jednotlivé druhy nerovnosti a způsoby měření se zaměřením na vnější nerovnost měřenou pomocí HDP na obyvatele v paritě kupní síly. Analytická část se zabývá analýzou vývoje hrubého domácího produktu v analyzovaných ekonomikách. Je zde provedena regresní analýza beta konvergence, z které vyplývá, že mezi ekonomikami dochází ke konvergenci a nerovnost mezi nimi se snižuje. Součástí analytické části je taktéž objasnění vztahů mezi dlouhodobým ekonomickým růstem a jeho determinanty. V závěru této části je provedena regresní analýza závislosti mezi dlouhodobým růstem a vybranými determinanty. Z analýzy vyplývá, že hlavními faktory přispívajícími k dlouhodobému růstu v rámci analyzovaných ekonomik, jejichž statistickou významnost jsem prokázala, jsou míra investic, otevřenost ekonomiky a kapitálové vládní výdaje. Důležitým determinantem růstu je také příliv přímých zahraničních investic, jejich statistická významnost ale nebyla prokázána. Naopak v neprospěch růstu hovoří míra růstu populace.
|