Original title: Posmrtný život dat: analýza vývoje přístupu sociálních sítí k posmrtným datům uživatelů
Translated title: Afterlife of digital user data: analysis of evolution of posthumous data policies on social media
Authors: Fléglová, Radka ; Šisler, Vít (advisor) ; Sedláček, Jakub (referee)
Document type: Master’s theses
Year: 2021
Language: eng
Abstract: [eng] [cze]
This diploma thesis focuses on the topic of posthumous user data management concerning social media platforms. This topic is rarely discussed from the viewpoint of new media studies in academic literature. My thesis endeavours to unveil, contextualize, and critically assess the development of the posthumous data policies in order to uncover the level of control users and survivors have over the deceased users' data. Thus, three case studies of chronological posthumous policy development of major social media (Facebook, Twitter, and LinkedIn) were conducted and results were compared. The analysis has shown that platforms are rather reluctant to change their posthumous policies. One of the primary triggers for change comes from the users' feedback. Across all three cases every platform provided limited or no information about these policies in their terms of use or privacy policies. The case studies demonstrated that users have very limited choices regarding their data after death directly on the examined social media platforms. Individuals who were close to the deceased account users have the ability to request account deletion or have limited access to the account granted by the platform. The level of data preservation demanded by platforms seems dependent on a given social media's communication specificity... Tato diplomová práce se zaměřuje na téma správy uživatelských dat po smrti v rámci platforem sociálních sítí. Toto téma se v akademické literatuře téměř neobjevuje, proto si práce klade za cíl představit vývoj zásad sociálních sítí, jak nakládat s daty uživatelů po jejich smrti, a uvést je do kontextu a kriticky zhodnotit. Snaží se tak zachytit míru kontroly, kterou uživatelé a pozůstalí mají nad daty zemřelých. Za tímto účelem jsou v práci provedeny tři případové studie chronologického vývoje zásad nakládání s posmrtnými údaji na významných platformách sociálních Sítí (Facebook, Twitter a LinkedIn) a jejich výsledky jsou poté mezi sebou porovnány. Následná analýza ukázala, že se platformy zdráhají zásady měnit, jednou z primárních příčin změn je zřejmě odezva samotných uživatelů. Ve všech případech poskytly platformy pouze omezené nebo téměř žádné informace ohledně posmrtného nakládání s daty v rámci podmínek užívání a zásad ochrany osobních údajů. Případové studie vybraných platforem sociálních sítí také ukázaly, že uživatelé mohou o osudu svých dat po smrti rozhodovat jen omezeně. Studie rovněž ukázaly, že sociální sítě umožňují pozůstalým požádat o smazání účtu zemřelého nebo jim k němu dávají pouze velmi omezený přístup. Do jaké míry platforma po smrti uživatele data sociální síť uchovává zřejmě závisí...
Keywords: Digital death|digital dying|death and data|posthumous policy|posthumous data ethics|social media and death|personal information management|privacy policy|case study|digital immortality; Virtuální smrt|virtuální umírání|smrt a data|politika dat po smrti uživatele|etika dat po smrti uživatele|sociální sítě a smrt|management osobních informací|zásady ochrany osobních údajů případová studie|digitální nesmrtelnost

Institution: Charles University Faculties (theses) (web)
Document availability information: Available in the Charles University Digital Repository.
Original record: http://hdl.handle.net/20.500.11956/124986

Permalink: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-438480


The record appears in these collections:
Universities and colleges > Public universities > Charles University > Charles University Faculties (theses)
Academic theses (ETDs) > Master’s theses