Název:
Optické přístroje v literatuře kolem roku 1800
Překlad názvu:
Optical Devices in Literature around the Year 1800
Autoři:
Smyčka, Václav Typ dokumentu: Příspěvky z konference Konference/Akce: Plzeňské sympozium k problematice 19. století /37/: Světlo, stíny a tma v české kultuře 19. století, Plzeň (CZ), 20170223
Rok:
2018
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Studie zkoumá vztah mezi literaturou a optickými médii (zograskop, kukátko a laterna magika) na sklonku 18. a v první polovině 19. století, tedy před nástupem fotografie a filmu. Vychází z tezí mediálního teoretika Friedricha Kittlera o vzájemném prolínání a vymezování se literární imaginace, optických aparátů a antropologických představ o lidské obrazotvornosti. Tyto vztahy zkoumá na dílech české a německy psané literatury z Čech dané doby, přičemž největší pozornost věnuje textům Christiana Heinricha Spieße a roli laterny magiky v nich. Analýza Spießových děl (Die Geheimnisse der alten Egypzier, Die Biographien der Wahnsinnigen, Die Kriminalgeschichten) a příklady z dalších českých a českoněmeckých autorů 19. století (Václav Kosmák, Wolfgang Adolf Gerle, Karel Matěj Čapek-Chod…) dokládají, že se laterna magika stává od konce 18. století nejen frekventovaným literárním motivem, ale též model, skrze nějž chápou tito autoři fungování lidské imaginace jako takové. Ukazuje se, že se ve Spießově myšlení patologický stav fantazie vztahuje k normálnímu fungování obrazotvornosti stejně jako porucha projekčního aparátu k jeho normálnímu chodu. Laterna magika funguje ovšem v díle Spieße též jako poetologický program. Spieß totiž chápe své vlastní psaní jako kritiku práce optickým médií, ale současně rozvíjí jejich vlastní poetiku a snaží se jí vyrovnat. Diseminuje tak imaginaci několikanásobnými intermediálními poukazy (optická média suplují fantazii, ovšem samy jsou v průběhu četby nahrazeny „vnitřní“ literární imaginací), a uniká tím zdánlivě své vlastní medialitě. Studie tak dokládá komplexní inter- a transmediální vztahy mezi literaturou a optickými médii již dlouho před vyhlášením konce Gutenbergovy galaxie.The study examines the relationship between literature and optical media (zograscopes, peepshows and magic laterns) in the late 18th century and the first half of the 19th century, in other words before the advent of photography and film. It is based on the theses of the media theorist Friedrich Kittler about the mutual overlap and delimitation between literary imagination, optical devices and anthropological ideas about human fantasy. It examines these relationships in the works of literature writen in Czech and German in the czech lands during this period, focusing in particular on texts by Christian Heinrich Spiess and his role played in them by the magic latern. An analysis of Spiess´ works and examples from other 19th - century Czech and Czech-German authorsshows, that from the end of the 18th century the magic latern became not only a frequent literyry motif, but also a model though which these authors understood the functioning of the human imagination as such. It appears that in Spiess´ thought the pathological state of phantasy is relatedto the normal functioneng of the imagination in the same way as a defect in the projection apparatus is related to its normal operation. However, the magic latern also functions in Spiess´ oevre as a poetological programme. Spiess sees his own writing as criticism of the work of the optical media, but at the same time develops their specific poeticism and attempts to compensate it for it. He also disseminates imagination through multiple intermedial references, ans it thus seemingly trans-medial relationships between literature and optical media well before the announcement of the end of the Gutenberg galaxy.
Klíčová slova:
enlightenment; imagination; Kittler, Friedrich; optical media; Spiess, Christian Heinrich Zdrojový dokument: Světlo, stíny a tma v české kultuře 19. století, ISBN 978-80-200-2819-8
Instituce: Ústav pro českou literaturu AV ČR
(web)
Informace o dostupnosti dokumentu:
Dokument je dostupný v příslušném ústavu Akademie věd ČR. Původní záznam: http://hdl.handle.net/11104/0282821
host ::
