Název: Legitimita masivního sledování a sběru dat v mezinárodním právu
Překlad názvu: Legitimacy of mass surveillance and data collection in international law
Autoři: Teššer, Marek ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok: 2017
Jazyk: slo
Abstrakt: [eng] [cze]
AJ Over the past decade, digital technology has undergone unprecedented development. The Internet, which originally served as a mean of communication among academics, has become the main communication mechanism used throughout the world. The way people can communicate with each other is much easier now. As a result, the attention of governments and secret agencies has also been focused on cyberspace, with the aim of controlling it as much as possible. Following the Snowden revelations in 2013, the debate on the international scene regarding the feasibility of mass surveillance as a tool in the fight against terrorism began. Since the events of September 11, the powers of the secret services in the field of communication of persons have been extended. This practice has brought up some interesting and unresolved issues. Are such activities permissible at all? If so, under what conditions? This diploma thesis analyzes the legitimacy of massive electronic surveillance and data collection in international law in the context of the protection of human rights, especially the right to privacy. It focuses on electronic surveillance conducted by the American National Security Agency (NSA) and the British Government Communications Headquarters (GCHQ). Since these are foreign monitoring programs, the work... ČJ Za poslední desetiletí překonaly digitální technologie nevídaný vývoj. Internet, který původně sloužil jako prostředek komunikace mezi akademiky, se přetransformoval na hlavní komunikační prostředek používaný na celém světě. Způsob, jakým lidé mohou spolu komunikovat, se tak značně zjednodušil. V důsledku toho, se na kyberprostor zaměřila i pozornost vlád a tajných služeb, s cílem ho co nejvíc kontrolovat. Po Snowdenových odhaleních v roce 2013 se na mezinárodní scéně rozpoutala debata o přípustnosti masivního sledování jako prostředku boje proti terorismu. Od událostí z 11. září se rozšířily pravomoci tajných služeb v oblasti monitorování komunikace osob. Tato praxe s sebou přinesla několik zajímavých a dosud nevyřešených problémů. Je takové jednání vůbec přípustné? Pokud je, za jakých podmínek? Diplomová práce analyzuje legitimitu masivního elektronického sledování a sběru dat v mezinárodním právu v kontextu ochrany lidských práv, zejména práva na ochranu soukromí. Zaměřuje se přitom na elektronické sledování prováděné prostřednictvím sledovacích programů americké Národní bezpečnostní agentury (NSA) a britského Vládního komunikačního ústředí (GCHQ). Jelikož se jedná o programy zahraničního sledování, práce věnuje důkladnou analýzu také sporné otázce extrateritoriální aplikovatelnosti...
Klíčová slova: kyberprostor; Masivní sledování; právo na soukromí; cyberspace; Mass surveillance; right to privacy

Instituce: Fakulty UK (VŠKP) (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Dostupné v digitálním repozitáři UK.
Původní záznam: http://hdl.handle.net/20.500.11956/93966

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-370878


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Školství > Veřejné vysoké školy > Univerzita Karlova > Fakulty UK (VŠKP)
Vysokoškolské kvalifikační práce > Diplomové práce