Název:
Hypotéza sociálního mozku: přehled dostupné evidence
Překlad názvu:
Social Brain Hypothesis: A Survey of Evidence
Autoři:
Kverková, Kristina ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Pavelková, Věra (oponent) Typ dokumentu: Bakalářské práce
Rok:
2014
Jazyk:
eng
Abstrakt: [eng][cze] The social brain hypothesis was first proposed to explain the remarkable cognitive abilities of primates and has since been extended to other taxa. Generally, it posits that sociality is a major selection pressure driving the evolution of large brains and intelligence. However, there is no single version of the hypothesis and different underlying mechanisms have been proposed. Tests of the hypothesis rely on appropriate indices of social complexity and brain size, as a proxy for cognitive abilities, and difficulties are associated with choosing both these variables and obtaining precise data. Situation is further complicated by that fact that a multitude of factors potentially contributing to or constraining encephalization is highly intercorrelated. This bachelor's thesis reviews approaches to research in this field and presents a survey of relevant evidence accumulated so far. The social brain hypothesis has been tested in various ways in primates, carnivores, ungulates, cetaceans, insectivores, bats, birds, fish (cichlids), and insects. The jury is still out, since contrasting results exist for most of these groups, warranting more research to help elucidate the influence of sociality on brain evolution.Hypotéza sociálního mozku byla původně navržena jako vysvětlení mimořádných kognitivních schopností primátů, byla však postupem času rozšířena i na další taxony. Obecně tato hypotéza tvrdí, že socialita je jedním ze zásadních selekčních tlaků vedoucích v evoluci ke zvětšování mozku a inteligence. Neexistuje však v jednotné podobě a bylo navrženo několik různých mechanismů, kterými by socialita mohla takto působit. K testování hypotézy je zapotřebí použít vhodné vyjádření sociální komplexity a velikosti mozku, jakožto zástupné veličiny pro kognitivní schopnosti, přičemž volba a co nejpřesnější zjištění obou těchto údajů se pojí s jistými úskalími. Situaci dále komplikuje skutečnost, že celá řada faktorů, jež by se mohly na encefalizaci potenciálně podílet, nebo ji naopak omezovat, spolu vzájemně vysoce koreluje. Tato bakalářská práce shrnuje přístupy ke zkoumání dané problematiky a podává přehled dosud získaných poznatků, které jsou pro tuto hypotézu relevantní. Hypotéza sociálního mozku byla různými způsoby zkoumána u primátů, šelem, kopytníků, kytovců, hmyzožravců, letounů, ptáků, ryb (cichlid) a hmyzu. U většiny těchto skupin se objevují výsledky, které si navzájem odporují, proto rozhodně nelze prohlásit tuto otázku za uzavřenou a je na místě další výzkum, který by vliv sociality na evoluci mozku lépe...
Klíčová slova:
encefalizace; párovací systémy; Relativní velikost mozku; socialita; srovnávací analýza; bonded social organization; comparative analysis; encephalization; mating system; Relative brain size; sociality