Název: Role britského panovníka v ústavních krizích
Překlad názvu: Role of British Monarch during Constitutional Crises
Autoři: Kudrnová, Johana ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Rovná, Lenka (oponent)
Typ dokumentu: Bakalářské práce
Rok: 2014
Jazyk: cze
Abstrakt: [cze] [eng]
1 Abstrakt Britský panovník plní ve vztahu ke státoprávnímu uspořádání své země dvě role, roli reprezentativní a roli výkonnou. Role výkonná je často upozaďována, ačkoliv se z hlediska potencionálního dopadu na chod státu jedná o roli jednoznačně důležitější. Britský panovník zůstává i v 21. století hlavou exekutivy, součástí legislativy a zdrojem judikativy. Prostřednictvím tzv. královských prerogativů vykonává svou reziduální moc. Vývoj ústavních zvyklostí sice panovníkovy pravomoci delegoval na ministerského předsedu, potažmo ministry jednotlivých rezortů, reálná možnost kolize mezi vůlí panovníka a vlády ovšem zůstává odkazem na specifičnost britského právního systému. Práce na zakládě analýzy ústavních krizí z let 1910-1911, 1913-1914 a 1931 předkládá argumenty podporující hypotézu, jež tvrdí, že povinnost panovníka jednat na radu ministerského předsedy není výlučná. Pokud by se země dostala do bezprostředního ohrožení, panovník by byl oprávněn jednat dle svého vlastního uvážení i v případě, že by jeho postoj nekorespondoval s postojem ministerského předsedy. 1 Abstract British monarch performs two roles in a relation to the land's form of government. These can be characterised as a dignified role and an efficient role. The latter is often sidelined even though it is undoubtedly more important in terms of potential impact on state functioning. British monarch remains the head of the executive, part of the legislature and source of the judiciary even in the 21st century. He performs his residual powers by means of so called royal prerogatives. The fact that development of constitutional convention delegated these prerogatives to the prime minister and other members of the Cabinet does not at the same time preclude a possibility of colision between the will of the monarch and the prime minister. This problem relates to the uniqueness of the British law system. Through the analysis of constitutional crises which occured between 1910-1911, 1913-1914 and in 1931 this thesis argues that the duty of the monarch to act strictly according to the advice of the prime minister is not exclusive. If the country was in an imminent danger the monarch would be allowed to act solely according to his own judgement even if this judgement was not shared by the prime minister.
Klíčová slova: irské Home Rule; Jiří V; Královské prerogativy; národní vláda 1931; Zákon o parlamentu 1911; George V; Irish Home Rule; National government 1931; Parliament Act 1911; Royal prerogative

Instituce: Fakulty UK (VŠKP) (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Dostupné v digitálním repozitáři UK.
Původní záznam: http://hdl.handle.net/20.500.11956/67229

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-336364


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Školství > Veřejné vysoké školy > Univerzita Karlova > Fakulty UK (VŠKP)
Vysokoškolské kvalifikační práce > Bakalářské práce