Název: Iluze nebo realita? Ikonografie japonské a evropské krajinomalby na přelomu 19. a 20. století v kontextu reflexe skutečnosti a fenoménu japonismu
Překlad názvu: Illusion or reality? Iconography of Japanese and European landscape painting at the turn of the 19th and 20th century within the context of reflection of reality and a phenomenon of Japonism
Autoři: Hánová, Markéta ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent) ; Prahl, Roman (oponent)
Typ dokumentu: Disertační práce
Rok: 2008
Jazyk: cze
Abstrakt: [cze] [eng]
Je obecně uznávaným faktem, že japonismus byl jedním z hlavních inspiračních zdrojů pro moderní evropské výtvarné umění, který otevřel nové výrazové možnosti pro ztvárnění skutečnosti. Významný zlom v nazírání na skutečnost z jiného, než mimetického způsobu zobrazování, se díky japonským vlivům přenesl také do žánru krajinomalby. Zde došlo k výraznému vývoji ve formalistním řešení, které přineslo obecně zdynamizování obrazové plochy pomocí ornamentálních principů. Ornament, jehož prostřednictvím vnímáme rytmické prvky v obraze, necharakterizuje tradičně popsaný dekorativní vzorec, ale jeho vlastnosti založené na opakujícím se pohybu jak jednotlivých vizuálních prvků, tak střídavém rytmu v obrazové kompozici nebo ve výrazových technikách. Studie se zajímá o původní principy krajinomalby, vstřebávané japonským malířstvím z Číny, které se od druhé poloviny 19. století zároveň přetlumočily do výrazového slovníku evropské výtvarné avantgardy. Silná vazba českých malířů na francouzské prostředí pak způsobila, že se tyto japonizované krajinářské principy nepřímo odrážely také v české tvorbě přelomu 19. a 20. století. It is an undisputable fact that Japonisme became one of the chief sources of inspiration for modern European visual arts which introduced new expressive modes in reflection of reality. Thanks to the Japanese influence a significant break was attained in landscape painting in a way of perceiving reality different from a mimetic way of representation. This genre witnessed a remarkable formalistic development which in general brought up a dynamic structure of painting by means of ornamental principles. An ornament then becomes a mediator of rhythmic perception in a painting which is not to reveal well described decorative patterns, however, rather its genuine features reflecting a continuing motion of visual particularities as well as a rhythmic change of composition or expressive means. This paper studies original principles of landscape painting that had penetrated into Japanese painting from China and which have entered in a visual vocabulary of European avant-garde since the second half of the 19th century. Thanks to a strong relation of Czech painters with the French milieu, the somentioned Japanese landscape principles were actually brought up in Czech art at the turn of the 19th and 20th century.

Instituce: Fakulty UK (VŠKP) (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Dostupné v digitálním repozitáři UK.
Původní záznam: http://hdl.handle.net/20.500.11956/15177

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-291400


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Školství > Veřejné vysoké školy > Univerzita Karlova > Fakulty UK (VŠKP)
Vysokoškolské kvalifikační práce > Disertační práce