Original title: Mašinová práce. K technologii psaní před rokem 1914
Translated title: Machine Work. On the Technology of Writing before 1914
Authors: Piorecká, Kateřina
Document type: Papers
Conference/Event: Člověk a stroj v české kultuře 19. století, Plzeň (CZ), 2012-02-23 / 2012-02-25
Year: 2013
Language: cze
Abstract: [cze] [eng]
Psací stroj byl na počátku 90. let 19. století v českém prostředí novinkou, o čemž svědčí jak popularizační články v denících i odborných časopisech (např. Český mechanik), tak první satiry (např. Ignát Herrmann pod pseudonymem Vavřinec Lebeda v časopise Švanda dudák 1892). Přes paralelní existenci mnoha konkurenčních systémů se psací stroj postupně prosadil v administrativě (včetně administrace nakladatelství a periodik), ve sféře tvůrčí ovšem velmi pomalu. Rukopis byl považován za vyjádření osobnosti svého původce a byl ceněn zvláště v souvislosti s literární tvorbou. Generace symbolistů a dekadentů proto kladla důraz na kaligrafické psaní. K volbě psacího stroje spisovatele zpočátku vedly velmi pragmatické důvody: 1. zdravotní stav pisatele (zdravotní postižení, zvláště slepota, vleklé kloubní choroby apod.); 2. čitelnost výsledného textu (požadavky na rukopis se v důsledku proměny technologie sazby a jejího mnohonásobného zrychlení zpřísnily, přesto ještě ve 30. letech 20. století máme doklady rukopisu odevzdávaných sazeči /Karel Čapek/); 3. anonymnost textu (na rozdíl od rukopisu strojopis nepoukazuje přímo na svého autora). Nicméně své příznivce si psací stroj mezi spisovateli našel. Neobešli se bez něj Eliška Krásnohorská, Karel Matěj Čapek Chod nebo Václav Tille. The typewriter was a novelty in the Czech milieu at the beginning of the 1890s, which is evidenced by both the popularisation articles in dailies and professional journals and the first satires. Despite the parallel existence of multiple competing systems, the typewriter gradually found its application in administration (including the administration of publishing houses and periodicals), but very slowly in the creative sphere. A handwritten manuscript was considered to be an expression of the personality of its author and was highly valued in particular in connection with literary production. Generations of symbolists and decadents therefore placed emphasis on calligraphic writing. A writer initially selected a typewriter for very pragmatic reasons: joint diseases etc.); 2) the legibility of the resulting text (as a consequence of changes in typesetting technology and its multiple acceleration, the requirements on the handwritten text became much stricter); 3) the anonymity of the text (unlike the handwriting, the typescript does not point directly to its author). However, a typewriter found favourers among writers, it was used by Josef Kalousek or Eliška Krásnohorská, Václav Tille or Karel Matěj Čapek Chod.
Keywords: 19th century; Bohemian Lands; culture history; literature; typewriter; writing
Host item entry: Člověk a stroj v české kultuře 19. století. Sborník příspěvků z 32. ročníku sympozia k problematice 19. století, ISBN 978-80-200-2232-5

Institution: Institute of Czech Literature AS ČR (web)
Document availability information: Fulltext is available at the institute of the Academy of Sciences.
Original record: http://hdl.handle.net/11104/0219568

Permalink: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-151652


The record appears in these collections:
Research > Institutes ASCR > Institute of Czech Literature
Conference materials > Papers