Název:
Behavior of certain EU member states in debt crisis (application of game theory)
Překlad názvu:
Chování vybraných členských států EU v rámci dluhové krize (aplikace teorie her)
Autoři:
Novotný, Martin ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent) Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok:
2012
Jazyk:
eng
Nakladatel: Vysoká škola ekonomická v Praze
Abstrakt: [eng][cze] Thesis uses game theory to explain behavior of certain states in the European sovereign-debt crisis. The goal is to find out, if those states use strategies leading to equilibrium i.e. if they maximize their expected utility. Theoretical part is based mainly on repeated games and Bayesian game. Thesis summarizes development of European sovereign-debt crisis and key economic indicators. It constructs a game model of the crisis and further analyses situation of Germany, France, Italy, Spain and Greece as players in the game. The game model is then tested on key conflict situations such as relations of France and Germany, first Greek bailout negotiations or Spanish bank bailout negotiations. The results show that chosen states do maximize their expected utility in one election period. However maximization of utility in two or more election periods is limited by the parameters of democratic election system - length of election periods and information asymmetry between voters and politicians. The costs of elimination of information asymmetry would be higher than the costs of debt crisis. So even considering the costs of debt crisis the states are in long term equilibrium.Diplomová práce používá teorii her k vysvětlení chování vybraných států v dluhové krizi. Cílem práce je zjistit, zda státy používají strategie vedoucí k dosažení rovnováhy, tedy zda maximalizují svůj očekávaný užitek. Teoretická část je založena na opakovaných a bayesovských hrách. Práce popisuje vývoj dluhové krize a nejdůležitějších ekonomických ukazatelů. Na základě dostupných faktů konstruuje herní model dluhové krize v eurozóně a podrobněji analyzuje herní pozici Německa, Francie, Itálie, Španělska a Řecka. Herní model pak aplikuje na konkrétní konfliktní situace jako je vztah mezi Německem a Francií, vyjednávání o prvním záchranném balíčku pro Řecko nebo vyjednávání o záchraně španělských bank. Z aplikace teorie her vyplývá, že státy se v horizontu jednotek let chovají racionálně a volí rovnovážné strategie. U delšího období (dvě a více volebních období) může být ekonomická rovnováha narušena principem fungování zastupitelské demokracie - délkou volebního období a informační asymetrií mezi politiky a voliči. Avšak náklady na odstranění takové asymetrie by byly mnohem vyšší, než náklady vniklé z dluhové krize, takže i včetně nákladů dluhové krize jsou státy dlouhodobě v rovnováze.
Klíčová slova:
eurozóna; evropská dluhová krize; teorie her; vězňovo dilema; řecká krize; European sovereign-debt crisis; Eurozone; Game theory; Greek crisis; Prisoner's dilemma
Instituce: Vysoká škola ekonomická v Praze
(web)
Informace o dostupnosti dokumentu:
Dostupné v digitálním repozitáři VŠE. Původní záznam: http://www.vse.cz/vskp/eid/34466